Náš člen Honza Černý se spolu s dalšími dvěma motorkáři vydal poznávat krásy přírody a klikatých silnic směrem za západní hranice. Zde je k počtení jeho cestopis

    Den D byl stanoven na pondělí 27.6. v 16:00 na čerpací stanici Benzina u Olympie. Jelikož jsem potřeboval koupit ještě pár věcí, jako je litr oleje do motoru, hydraulický olej na spojku, brzdovou kapalinu a sadu náhradních žárovek, což jsem teda řešil operativně po telefonu, tak jsem nevěděl, jestli přijedu na určené místo nebo na kluky počkám na Rozvadově. Jelikož mám KTM servis cestou na Rozvadov, volil jsem druhou variantu. V 18 hodin jsme se sešli, občerstvili, koukli do mapy, naťukali cestu do gpsky, probrali co kdo má a nemá a s plnejma nádržema vyrazili. Cesta byla vskutku dlouhá - 1400km. Určilo se, že se bude po cca 150km koukat po benzínkách kvůli dotankování. Rozhodnutí bylo dobré. Nejen, že jsme v klidu dojížděli k další benzínce, ale člověk se alespoň krásně protáh. Jak jsme pomálu cestu ukrajovali, tak nás pobolívala zadnice. Vyřešili jsme to bravurně. Zajelo se za kamion, stouplo do stupaček, chvíli se takto jelo a krásně jsme se protáhli. Cesta byla stále po dálnici a nudná, tak si člověk občas zpíval, občas zařval, aby se probral a nebo si brblal, jak ho ta cesta se.. :) Občas nějakej sjezd člověka probral, ale těch bylo dost málo. Přes noc se jelo docela obstojně, protože jsme měli dost sil. Kolem 1hodiny ráno jsme projeli německo-francouzský hranice. Kdybych si nevšim cedule, tak ani nevím, že jsem ve Francii. Kolem 5 hodiny ranní jsme to zapíchli na jednom odpočívadle a na hoďku jsme si dřímli.

    Bohužel, cesta před náma byla ještě hodně dlouhá a únavná, tak jsme zase vyrazili. Kolem 7 hodiny ranní provoz začal pomálu houstnout a v 8 byl provoz, asi, v plném proudu. Byl čas zase tankování, tak jsme si udělali i snídani. Čínská polívka s rohlíkem to jistila. Když dálnice vedla vedle kolejí a my jsme si to hrnuli 140km/h, tak nás najednou předjel vlak. Né že by nás předjížděl, ale udělal frrrrrr a byl fuč. Z toho jsem usoudil, že jsem videl TGV. Jak vypadalo? Mělo oblé tvary a bylo rychle pryč. Pomálu jsme se blížili k cíli, sjeli jsme z dálnice a okreskama jsme se začali kroutit ke kaňonu Verdon. Kroutili jsme se sice ještě dlouhou dobu, ale už to nebyla taková ta monotóní jízda. Potkali jsme pole levandulí. Krása. Bylo to na nějakém vyšším místě, takže jsme si dali krásnou zatáčkovou vložku, která nás opravdu nabudila. Netrvalo dlouho a cíl naší cesty byl spatřen. Ústí kaňonu Verdon. Říká se, že je to největší kaňon v Evropě. Neověřoval jsem informaci na netu, ale i tak to byla nádhera. Původně jsme měli jet k ústí kolem skoro celého kaňonu, ale dopravní situace nás přemluvila a tak jsme přijeli rovnou k ústí. Škoda, podle google maps vypadala cesta, že by mohla být nádherná s pár pěknejma vyhlídkama. Projeli jsme si to kolem, okoukli kempy, v jednom jsme se ubytovali, zajeli jsme do nejbližšího krámu nakoupit(17km) a poté, co jsme se vrátili zpět do kempu a slezli z motorek, uplynulo cca 27 hodin od výjezdu z Benziny. Ještě dodám, že od výjezdu do ubytování v kempu jsme najeli 1400km za 23,5hodiny. Proběhla koupačka v jezeře, nějaká večeře a spát. Ráno jsme vyrazili směr Marseille, Toulon, Nice, St. Tropez.

Pro Pilsen Bikers Jan Černý – KTM 990 Adventure